14/12/2021

Holub, zákaz časopisu a jeden nešvar

Trošku s křížkem po funuse, ale přece. Otec Holub, biskup plzeňský, vydal 22. listopadu oznámení, že zakázal distribuci časopisu RC Monitor ve své diecézi. Celé prohlášení zveřejnil na webu a přečíst si ho můžeme zde.

Prohlášení se mi nelíbí. RC Monitor občas čtu v jeho webové verzi, kde ovšem bývají zveřejňovány jen některé články – většinou přeložené články odjinud – ale občas tam lze najít překvapivě pěkné články od otce Přibyla nebo nepravidelně vycházející Týden ve světě katolickýma očima. Z webu se ale dá doklikat i na digitální archiv jednotlivých čísel, takže si člověk může prolistovat tento závadný časopis sám. A v tom je ta potíž.

Otec Holub svůj zákaz odůvodňuje dlouhodobými neoprávněnými útoky na představitele katolické církve, především papeže Františka, jehož autorita má být časopisem zpochybňována, ale útoky měly směřovat i na předsedu ČBK (aktuálně jím je můj arcibiskup – otec Graubner).

To jsou poměrně silná slova. Problém je, že je otec Holub, dle mého názoru, zapomněl fakticky podložit. Na konci odkazovaného prohlášení lze najít šest konkrétních článků. Zajímavé je, že tyto články jsou označené jako články z poslední doby vyvolávající kontroverzi, což je ale něco jiného, než z čeho je časopis obviňován výše – přeci jen je rozdíl mezi kontroverzním, což je dnes pomalu jen konstatování oficiální nauky, a dlouhodobě útočícím na církevní představitele.

Tím ovšem důvody pro zdvihnutí obočí nekončí. Za potornost stojí i to, že nejmladší z šesti článků vyšel v čísle dva měsíce před diskutovaným zákazem. Nejstarší článek má dokonce rok a dva měsíce. Šest potenciálně závadných článků za rok mi u čtrnáctideníku nepřijde jako nutně vysoké číslo. Zároveň se nabízí otázka, proč s tím zákazem přišel otec Holub až teď? A jsou odkazované články vůbec závadné?

O jaké články vlastně jde?

Asi je na každém, aby si zhodnotil, jestli obsah odkazovaných článků odpovídá obviněním, která vznesl biskup Holub. Já si to nemyslím a vzhledem k předchozí epizodě, kterou s časopisem měl, mi tento postup přijde dost nekorektní.

Bohužel, i když byl otec Holub žádán o vysvětlení (viz níž), v čem je kontroverzní například rozhovor s kardinálem Sarahem, tak tato žádost zůstala (alespoň veřejně) bez odezvy. Jediné další vyjádření, které jsem zaregistroval, byl jeho rozhovor den po vydání zákazu u Barbory Tachecí, ve kterém toho moc vysvětleno nebylo (naopak v něm zaznělo pár věcí, které mi přišly minimálně na hraně). Celé načasování a neochota své kroky objasnit jsou přinejmenším podivné.

Vraťme se ale ještě k nadpisu. Sliboval jsem jeden nešvar, který se rozhodně netýká jen otce Holuba, ale který mi poslední dobou pije krev stále víc a víc. Tím je editace článků bez jakéhokoliv upozornění, že se obsah změnil. A teď nemyslím opravu nějaké pravopisné chyby, či překlepu (i když i v tomto případě bych to považoval za slušnost, pokud na chybu upozorní třeba čtenář v diskuzi) v článku, ale opravdu změnu jeho obsahu. To je totiž prasárna.

Zůstaneme-li u odkazovaného zákazu, tak v době jeho publikace byly na seznamu kontroverzních článků jen první čtyři články ze seznamu výše. Od zveřejnění byl onen příspěvek alespoň dvakrát změněn, přičemž pokaždé přibyl jeden článek (například zde je vidět původní seznam – dva články chybí, nebo snad teď dva přebývají..?). Proč na tuto změnu neupozornit? A proč vlastně cítil autor potřebu seznam rozšiřovat, copak ono rozhodnutí nebylo dostatečně odůvodněné? A opravdu ty dva další články nějak mění situaci? Spousta otázek a žádné odpovědi...

Jak už jsem zmínil, web plzeňského biskupství není jediný, který má tento problém. Týká se třeba i poměrně velkých internetových deníků. Z poslední doby můžu dát za příklad třeba české Forum24, které mělo potřebu editovat například rozhovor s Markem Hilšerem. V původní verzi jsme mohli číst Největším nepřítelem jsou podle Hilšera pro naši zemi nenaočkovaní a dezinformace (...), v nové verzi už nenaočkovaní nepřítelem nejsou. (Nebo jen nejsou nepřítelem největším?)

Vzhledem k tomu, že redakce tuto změnu nikde neuvádí, se blbě dokazuje, že k ní vůbec došlo. Pokud si ovšem nestahujete všechny články, které čtete. Naštěstí existují i weby, které zprávy přebírají a třeba při té přiležitosti kousek textu zkopírují. Takto zkopírovaný text pak i po editaci zůstane nedotčený, jako to můžeme vidět i v tomto případě zde. Stejný text obsahuje i příspěvek s rozhovorem na facebookovém profilu Forum24, takže na tom asi něco bude. :)

Stejný problém ale nemají jen naše média, ale i ta zahraniční. Nemalý počet médií si vylámal zuby třeba na případu Kyla Rittenhouse, který vloni v sebeobraně zastřelil dva muže a třetího postřelil. Jedním takovým deníkem byl i The Independent, který po osvobozujícím verdiktu vydal článek, ve kterém o třech útočnících psal jako o černoších. Problém je, že všichni, včetně Kyla Rittenhouse, byli běloši. Poté, co si z nich (zaslouženě) utahoval internet, článek změnili, ale bez poznámky, že tak učinili. Nakonec, po dalším internetovém kolečku hanby, poznámku o změně do článku přidali, ale... něco takového by mělo být automatické. Těžko si představit, že by tak učinili i v případě, kdy by se nejednalo o tak ostře sledovanou kauzu... jak pak má člověk takovým deníkům věřit, když jim nestojí ani za upozornění, že svému čtenáři poskytly špatnou informaci...?

A tímto postěžováním si bych dnešní blog ukončil. Rád bych napsal, že příští příspěvek bude dříve než za dva měsíce, ale vzhledem k tomu, jak to šlo doposud, bude jistější nic neslibovat.