Je tu někde informatik?

Vzhledem k tomu, že poslední příspěvek jsem končil slovy I hope [the blog]'ll survive the start of the upcoming semester, to nemohlo dopadnou jinak než dvouměsíční odmlkou. Nicméně i přes semestr v plném proudu jsem se konečně dokopal něco sepsat, tak se aspoň podělím o historku z natáčení.

Je tu někde informatik? Tuto otázku jsem na začátku nového semestru slyšel hned dvakrát. Ne náhodou na Přírodovědecké fakultě, kam docházím na některé pedagogické předměty. (Ono taky co si budeme povídat, ta otázka na mé mateřské Fakultě informatiky nedává moc smysl, že?)

Poprvé byla vznesena proto, že vyučující potřebovala vytvořit excelovou tabulku s rozpisem skupin na závěrečné projekty, a komu jinému to zadat než "ajťákovi", který funguje prakticky jen na Linuxu. Podruhé padla v situaci, kdy jiné vyučující nešlo přehrát video v nějakém obskurním formátu ve Windows Media Playeru...

Proč o tom píšu?

Přijde mi to vtipné a obecně fascinující. Většinou když se něco semele a nějaké zařízení přestane fungovat – ať už je to netisknoucí tiskárna, pomalý notebook nebo nějaký nefungující software – nebo je potřeba vybrat nový telefon, atp., se lidé často uchylují (alespoň mé okolí) ke "svému ajťákovi", protože ten to přece musí vědět, ne? Ne?!

Možná to někoho překvapí, ale i když ajťáci/informatici/programátoři (ano, dovolím si – stejně jako většina BFU – nedělat rozdíly) pořád sedí u počítače, ještě to neznamená, že automaticky všemu v souvislosti s nimi rozumí. Zvlášť v situaci, kdy jsou počítače stále komplikovanější a softwarová prostředí se stávají stále jednoduššími, což má za následek, že to, jak "to" vlastně funguje, je uživatelům stále více skrýváno.

Zároveň, stejně jako v jiných profesích, i jednotlivá zaměření se mezi programátory dost odlišují a podle toho se liší i jejich odbornost. Tak jako u doktorů máme obvoďáky, zubaře, neurochirurgy, atd., tak i mezi ajťáky najdeme systémové administrátory, webové programátory, systémové programátory, algoritmiky, datové vědce a spoustu dalších, jejichž znalosti a požadavky na jejich práci se strašně liší.

Když to zjednoduším, tak webovému programátorovi bude stačit jen textový editor (nebo dnes nějaké cool IDE) a několik webových prohlížečů (u těch, co to myslí vážně, si můžeme přičíst ještě batoh různých zařízení pro testování – i když dnešní vývojářské nástroje v prohlížečích umí leccos ulehčit). Naproti tomu systémový vývojář bude webový prohlížeč používat k hledání různých informací, ale jinak ho bude víc zajímat odpovídající operační systém a především dobrá znalost toho, jak funguje hardware (procesor, paměti, sběrnice, atd.). Programovat bude také spíše v C (a nebo třeba Rustu, který teď dost nabývá na popularitě) a takového JavaScriptu, který je zatím dominantním jazykem webu, se možná nebude chtít dotknout ani klackem. (Což je ale škoda, protože JavaScript je fajn.)

Co s tím snažím říct? Nečekejte, že ten váš ajťák bude znát všechno, stejně jako to nečekáte u svého doktora. Buďte shovívaví. My se zase na oplátku budeme snažit vám s vašimi problémy pomoct, i když za námi přijdete s těmi novými, super ultra moderními Windows 11...